Intenzita se zvyšuje

05.06.2023

Slunovrat se citelně blíží. Následován přípravami na poslední roky velmi realitu měnící Lví bránu. Je to znát nejen na číslech v kalendáři. Neustále se zvyšující frekvence brnkají přesně na místa a stíny v nás, které je třeba prosvětlit. Stejně tak i činy a projevy nesvětelné nabírají panicky na intenzitě. 

Velká show pokračuje. Někdo se skrze další a další odhalující se informace nestačí divit, kde to žije. Jiní sice už tuší, ale nemají představu, jaká je jejich role v tom celém, jak se k tomu postavit, jak v tom být, aby to bylo správně, aby jim bylo lépe a nenechali se tím pozřít. Jiní stále dělají, že se jich to netýká. Někteří všechno popírají. Další se v tom ztrácí, propadají frustraci.

Je naše osobní volba a zodpovědnost, jak se ke všemu stavíme. Ponechme toto právo i ostatním. I když nám může připadat absurdní, že je ještě někdo slepý, němý, hluchý. Je to součástí velké show. Ta bude pokračovat tak dlouho, dokud potřebný počet lidí nepřekročí danou vibrační úroveň. A to není možné udělat zvenčí (jak někteří doufají), i když podpora je obrovská a neustále roste. Osobní vibrace je osobní rozhodnutí. Bez lidí to prostě nejde.

Od velké kosmické události, ke které došlo během zimního Slunovratu v roce 2012, nelze nevidět velké změny, které probíhají. Pro někoho se vše děje velmi pomalu. Z pohledu vesmírného je deset let jako mžik a přesto se událo tolik. Máme před sebou další půlku. Pro někoho se to, co děje, může jevit jako špatný film se špatným koncem. Z vyšší perspektivy je ovšem pohled poněkud jiný. A jak ráda říkám - když se vše hroutí, je to spíš tím, že se věci právě dávají na své správné místo. A to platí jak na kolektivní, tak na osobní úrovni.

Každý z nás aktuálně na planetě je tu proto, že se tak rozhodl. Je to velmi cenný dar být tady u změn, které probíhají. Jaká je naše role v tom celém? Prožít to tu smysluplně. Neschovávat se, nebát se říkat svou pravdu, nebát se postavit za Sebe a své blízké i za něco většího, pomáhat těm, kteří o to stojí, ukazovat těm ostatním, že to jde jinak, spolupracovat, tvořit, setkávat se, radovat se s podobně laděnými.

Všichni stále jdeme, rosteme, vyvíjíme se. Osobně, kolektivně. Je jen na nás, jak tomu (ne)přispíváme. Pokud naše frekvence neladí s celkovými, je to velmi citelné. A někdy se může zdát, že jsme přeladili a za chvíli se opět vysílá trochu někde jinde. Stále je kam jít. Zvláště období před silnými energetickými dny nás nenechají na pochybách kudy a kam přeladit.

Energii nelze zničit, zbořit. Lze ji jen přeměnit.